Porodnice v Rooseveltově - vila, sanatorium, rezidence

Bubenečská vila z přelomu 19. a 20. století - třípatrový dům s mansardovou střechou za plotem — Bubeneč, vila čp. 83 v Pelléově - dobová sousedka té, která už nestojí

Prolog

Vila, kterou si rytíř postavil v zahradě

Bubeneč · čp. 166 · Rooseveltova 10 / Českomalínská 33 / Chittussiho 4

Tohle není průvodce o hradu, mostě ani kostele. Je to průvodce o parcele - o rohovém domě v Bubenči, který už neexistuje, a o tom, kdo se v něm narodil, než ho v devadesátých letech nechali vyhořet.

V roce 1899 si v tehdejších Bučkových zahradách staví rodinnou vilu rytíř Ludvík Urban, doktor práv. Adresa: Bubeneč čp. 166, na nároží tří ulic - co se dnes jmenuje Rooseveltova 10, Českomalínská 33 a Chittussiho 4. Ulice před tím dvanáct let neměla jméno; jako Bučkova se značila až od roku 1911, mezi roky 1940 a 1945 jí Němci přejmenovali na Radeckého, a teprve 14. dubna 1947 dostala dnešní jméno po Franklinu Delano Rooseveltovi.

Urbanovi tu zatím v klidu bydlí. Vila má suterén, přízemí, dvě patra a podkroví - měřítko, ve kterém se v Bubenči staví nejvíc. Roosevelt ještě není ani ve volebním ročníku, paní Urbanová nejspíš ani netuší, že její syn jednou rodinný dům přestaví na nemocnici.

Bubenečská palácová stavba s mansardovou střechou viděná ze svažité ulice — Schwaigerova 59 - jedna z bubenečských staveb, jaké si dr. Urban dal jako vzor

I · Sanatorium

Syn s diplomy

1920. léta · rozšíření vily na západ

Vilu po otci přebírá MUDr. Karel Urban - porodník i chirurg, lékař na německé fakultní klinice. Místo aby si rodinný dům užíval, rozhodne se z něj udělat zdravotnické zařízení. Otevírá v Bubenči vlastní porodnické sanatorium - privatklinik pro pražské měšťanské rodiny, které chtějí rodit jinde než ve velké zemské porodnici U Apolináře.

Ve 20. letech nechává vilu rozšířit směrem na západ. Počet pater se nezvyšuje - výška budovy zůstává stejná, jen se prodlužuje křídlo. Vznikne dům, který má pořád charakter velké rodinné vily, ale uvnitř je to porodnické sanatorium se vším, co se tehdy očekávalo.

„Bubeneč je v téhle dekádě plný vil, sanatorií, vyslanectví a ambasád. Urbanovo sanatorium do toho vesmíru zapadá tak dokonale, že si ho mimo Bubeneč skoro nikdo nepamatuje.“

Klasicistní vila s měděnkovou pyramidovou střechou v zahradě bubenečské čtvrti — Kantorova vila čp. 807 - typ vily, jakou bylo Urbanovo sanatorium

II · Provoz

Jak to v sanatoriu vypadalo

1920. léta - 1945

Říkali tomu oficiálně „Zemský ústav pro rodičky“, soukromě „Urbanovo porodnické sanatorium“. Šest pater rozdělených podle funkce, jak se to v tehdejší zdravotní architektuře dělalo:

Suterén - prádelna a příprava jídla. Sem pacientka nikdy nezašla; sem chodily prostěradla, povlečení, mísy.
Přízemí - gynekologické ordinace. Sem se chodilo nejdřív.
1. a 2. patro - pokoje pro rodičky a porodní sály. Tady se to celé odehrávalo.
Podkroví - personál. Lékaři, sestry, někdy i primář osobně.

Provoz byl postavený na principu, který se v celé éře sanatorií opakuje: doktor je dům dál. Když se něco děje, najdete ho na chodbě, ne v telefonu. Po roce 1945 ústav znárodnili a začlenili do národního zdravotnictví - a ten princip přežil ještě jednoho člověka navíc.

Karel Schwarzenberg - detailní portrét knížete, ministra zahraničí a kandidáta na prezidenta — Karel Schwarzenberg, 2019 - chlapec narozený v Bubenči, 1937

III · Jeden zápis

Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas

10. prosince 1937 · pátek

V rodném listě porodnice na Rooseveltově (tehdy ještě Bučkově) ulici je 10. prosince 1937 zapsáno chlapecké jméno tak dlouhé, že se sotva vejde do kolonky:

„Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu.“

O čtyřicet let později z něj bude poradce prezidenta Václava Havla. O sedmdesát let později ministr zahraničí a předseda TOP 09. O sedmdesát pět let kandidát na prezidenta. Když umírá v roce 2023, je z něj ten typ české veřejné figury, jakou si stěží někdo nedokáže zařadit - kníže, který do televizních rozhovorů usíná, dýmku má v zubech a Pražáci ho mají rádi.

Ale v prosinci 1937 je to jenom novorozeně, které právě vstoupilo na svět ve vile po rytíři Urbanovi - a mimochodem v téže budově, kde se pak po válce čtyřicet let rodily děti dělnické Prahy.

Bubenečská vila se zelenou fasádou, bránou a klasicistními okenními rámci — Brockova vila čp. 731 - bubenečská sousedka Urbanova ústavu

IV · Po válce

Primář, který v ústavu bydlel

primář 1945 - 1964

Po válce ústav přebírá stát. V roce 1945 se primářem Urbanova ústavu - teď už jen Porodnice v Rooseveltově ulici - stává dr. Jan Jerie, gynekolog, který tu pak devatenáct let rodičky vede.

Pamětnice z té doby ho popisují slovy, která se v úředních pramenech objevují málokdy: „velmi laskavý, vstřícný, bydlí přímo v ústavu, aby byl pro pacientky stále k dispozici.“

Jerie tu obývá byt v podkroví. Když se v noci něco zkomplikuje, sestra k němu vyběhne po schodech - žádný telefon, žádný pager, žádný ranní service. Princip „doktor je dům dál“, který tu fungoval ve dvacátých letech za dr. Urbana, vydrží i v socialistické nemocnici. Za Jerieho éry se tu narodí pravděpodobně několik tisíc dětí; nikdo si dnes nevede přesnou statistiku.

Park v Rooseveltově ulici v Bubenči - stromy, lavičky, dlážděná pěšina — Park v Rooseveltově - kde už porodnice není

V · Konec

Sundali střechu, vyhořelo, zarostlo

1986 zavřeno · 1998 zbouráno · 2000 Šípkova rezidence

Kolem roku 1986 ústav zavírají - oficiálně pro špatný technický stav. Gynekologie tu ještě chvíli funguje, pak se i ta odstěhuje. Budova zůstává prázdná.

V roce 1992 se rozhodne o privatizaci. Žádný projekt neprojde. V druhé polovině devadesátých let to jde z kopce: sundali střechu, dovnitř zatéká, jednou to vyhoří, ze zahrady se stane skládka. V roce 1998 ji zbourají.

Na parcele staví od roku 2000 obytný dům Rezidence Rooseveltova podle návrhu Bořka Šípka - neobaroko, dvanáct bytů, bazén, sauna, recepce, koncierge. Číslo popisné 166 vila vědomě dědí. Ten Bubeneč, ve kterém se rodily děti od dvacátých do osmdesátých let, se proměnil v Bubeneč, ve kterém se prodávají byty pro diplomaty.

„Tohle je možná hlavní pointa: Praha si občas dovolí nechat zaniknout dům, ve kterém se narodili lidé, kteří jí pak mluvili do politiky. Vila po Urbanovi, kde Karel Schwarzenberg dostal první vdech, dnes existuje jen v katastru, na pohlednici, kterou nikdo nevyfotil, a v jednom rodném listě.“

Vila, ze které se stala
porodnice. Pak parcela

Vila, kterou si rytíř postavil v zahradě

Syn s diplomy

Jak to v sanatoriu vypadalo

Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas

Primář, který v ústavu bydlel

Sundali střechu, vyhořelo, zarostlo

Tahák

Vila, ze které se stalaporodnice. Pak parcela

Vila, kterou si rytíř postavil v zahradě

Syn s diplomy

Jak to v sanatoriu vypadalo

Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas

Primář, který v ústavu bydlel

Sundali střechu, vyhořelo, zarostlo

Tahák

Vila, ze které se stala
porodnice. Pak parcela