Úsečka, která není rovnoběžná s průmětnou, se do ní promítá zkráceně - z výkresu se
tedy její skutečná délka přečíst nedá. Získá se sklopením: v krajním bodě půdorysu A₁B₁ se vztyčí kolmice
dlouhá jako rozdíl výšek Δz obou bodů a spojnice s druhým bodem je hledaná skutečná velikost, tedy přepona
vzniklého pravoúhlého trojúhelníku. Úhel u základny přitom udává odchylku přímky od půdorysny. Totéž jde
udělat v nárysu, jen se místo rozdílu výšek nanáší rozdíl hloubek Δy a vyjde odchylka od nárysny.
Projdi si postup krok za krokem, v prostoru se dívej, proč to funguje, a pak si dej kvíz.
Body A a B můžeš v papíru táhnout.
ZADÁNÍ (jak vypadá): „Určete skutečnou velikost úsečky AB a její odchylku od půdorysny." Co to znamená: na papíře máš jen průměty A₁B₁ a A₂B₂ - a ty jsou (skoro vždy) kratší než skutečná úsečka,
jako stín tyče. Δz = rozdíl výšek konců (odečte se v náryse). Chtějí po nás: délku |AB| v cm
(změří se na sklopené přeponě) a úhel α, o který je přímka „zvednutá" od podlahy.
Prostor
„Sklopit v prostoru" otočí sklápěcí lichoběžník A₁B₁BA kolem půdorysu do roviny π -
úsečka si při otáčení drží délku. Pak zkus sklopit i půdorysnu.
Papír - jak se to rýsuje
Klikni na krok, nebo jeď ▶ Přehrát postup.
Táhni body A₁, A₂, B₁, B₂ - délky a úhly se přepočítávají živě.