Rovina se v Mongeově promítání zadává stopami - přímkami, ve kterých protíná průmětny.
Zápis σ(a; b; c) udává úseky, které rovina vytíná na osách x, y a z; z těch tří čísel se
stopy narýsují (záporný úsek znamená, že rovina protíná osu na opačnou stranu). Hlavní přímky roviny jsou ty,
které jsou rovnoběžné s průmětnou: horizontála je rovnoběžná s půdorysnou a po celé délce má stejnou výšku,
frontála je rovnoběžná s nárysnou. Přes ně se řeší úloha „bod v rovině“ - daným půdorysem M₁ se proloží
horizontála, ta určí výšku, a na ordinále se doplní nárys M₂.
Hýbej úseky (klidně do záporu), zapínej horizontálu a frontálu a v kvízu si zkus doplnit nárys bodu,
který v rovině leží.
ZADÁNÍ (jak vypadá): „Rovina σ(6; 4; 3,5); bod M ∈ σ má půdorys M₁. Sestrojte M₂." Co to znamená: σ(6; 4; 3,5) = rovina, která vytíná na osách úseky 6 (osa x), 4 (hloubka) a 3,5 (výška) -
kreslí se dvěma stopami: pσ dole (kde protíná podlahu), nσ nahoře (kde protíná stěnu).
Záporný úsek se nanáší na opačnou stranu. Chtějí po nás: druhý průmět bodu, který v rovině leží -
a ten se NIKDY nehledá od oka, vždy přes přímku roviny (nejlépe horizontálu).
6
4
3,5
2
1
⟨0°⟩
Procvič se
Ukáže se půdorys M₁ bodu ležícího v σ.
Klikni do papíru, kam patří jeho nárys M₂. (V duchu: horizontála!)