Přímka se do průměten promítá zase jako přímka, takže stačí promítnout dva její body a spojit je -
vznikne půdorys p₁ a nárys p₂. Stopníky jsou body, ve kterých přímka propíchne průmětnu.
Půdorysný stopník P leží v půdorysně, má tedy z = 0 a jeho nárys padne na osu: najdeš ho jako průsečík
p₂ s osou a půdorys P₁ doplníš na ordinále. Nárysný stopník N se hledá zrcadlově, N₁ je průsečík p₁ s osou.
U dvojice přímek pak platí, že různoběžné jsou jen tehdy, když průsečíky jejich průmětů leží na téže ordinále -
jinak jde o mimoběžky.
Body A a B můžeš v papíru táhnout myší a sledovat, jak se stopníky posouvají.
ZADÁNÍ (jak vypadá): „Zobrazte přímku p = AB a sestrojte její stopníky." Co to znamená: přímka je daná dvěma body A, B (každý má souřadnice [x; y; z]). Stopník P = bod, kde přímka
propíchne podlahu (půdorysnu) - má výšku 0. Stopník N = kde propíchne stěnu (nárysnu) - má hloubku 0.
Chtějí po nás: oba průměty přímky (p₁ dole, p₂ nahoře) a oba stopníky zakreslené v obou průmětech.
Hledá se vždy „křížem" - začni v opačném průmětu, než kde stopník nakonec je.
sklopení: 0°
Prostor
Papír - jak se to rýsuje
Klikni na krok, nebo jeď ▶ Přehrát.
Táhni body A₁, A₂, B₁, B₂ a sleduj, jak se stopníky posouvají.